Blokujeme vlastní hospodářský růst absurdními předpisy

24.8. 2017, Lidovky.cz, Kristián Léko (Vojtěch Steininger)

„Procesy řízení německých firem jsou často nastaveny na myšlení, jež není nebo nemá být příliš kreativní, ale je zpravidla vysoce efektivní. S tím Češi někdy bojují, protože problémy řeší kreativně,“ říká v rozhovoru advokát Vojtěch Steininger.

Pražský advokát Vojtěch Steininger v rozhovoru mimo jiné říká: „Zejména u komentářů k novému občanskému zákoníku vidíme, že jejich výklad opravdu často končí tam, kde začíná první problém. Je dost složité německým klientům stále vysvětlovat, že máme nový zákoník a stále se moc neví, co které problematické ustanovení znamená a jak ho vyloží soudy. V Německu stále platí občanský zákoník z roku 1896. Sotva je pro ně pochopitelné, my máme už čtvrtý občanský zákoník za uplynulých sto let.“

LIDOVÉ NOVINY: Jak jste se dostal ke vztahu k německému právu?

STEININGER: Vazba na Německo, respektive na německé právo, mě provází velice dlouho. Část gymnázia jsem absolvoval v Německu, studoval jsem i postgraduální program na právnické fakultě v Mnichově. Pak jsem pracoval jako koncipient i advokát v německy mluvících kancelářích.

Němečtí zaměstnanci mají jasně narýsovanou cestu, jak mají při práci postupovat. Němce totiž neočekávaná událost obvykle vykolejí, a proto se na vše myslí dopředu.

Když jsme později s kolegyní zakládali vlastní advokátní kancelář, bylo jasné, že se budeme zaměřovat na klienty zejména z Německa, Rakouska a Švýcarska, těm poskytujeme služby v českém a mezinárodním právu. Nedávno se k nám připojil nový kolega, který je německým advokátem, takže můžeme klientům poskytovat i služby v oblasti práva německého.

LIDOVÉ NOVINY: Potvrzuje vaše zkušenost klišé, že Němci jsou v pracovním životě hodně přesní a mají vše rádi naplánované, zatímco Češi jsou spíše kreativní?

STEININGER: Opravdu to tak je. Naprostá většina německých společností má velmi podobnou pracovní etiku a obdobné procesy řízení. Zaměstnanci mají jasně narýsovanou cestu, jak mají při práci postupovat. Němce totiž neočekávaná událost obvykle vykolejí, a proto se na vše myslí dopředu. Jejich firemní procesy jsou často nastaveny na myšlení, které není nebo nemá být příliš kreativní, ovšem je zpravidla vysoce efektivní. S tím Češi někdy bojují, protože jsou zvyklí problémy řešit kreativně, někdy až moc. Z toho jsou Němci někdy opravdu překvapení, co jsou Češi schopní vymyslet – v dobrém i špatném. (smích)

LIDOVÉ NOVINY: Nakolik se tento rozdíl v mentalitě projevuje v právu?

Německé nahlížení na právo je méně formalistické než v Česku. To je ale také nechtěné dědictví našeho starého občanského zákoníku, který platil do roku 2013. Dnes díky novému občanskému zákoníku se situace výrazně zlepšila.

STEININGER: Německé nahlížení na právo je méně formalistické než v Česku. To je ale také nechtěné dědictví našeho starého občanského zákoníku, který platil do roku 2013. Dnes díky novému občanskému zákoníku se situace výrazně zlepšila. Na druhou stranu, německé právní komentáře jsou nesmírně podrobné, mají tisíce a tisíce stran, na nichž právní vědci pitvají nejmenší detaily všech teoretických zákoutí daného ustanovení. Najdete tam odpověď snad na každou otázku, ale nevím, zda je to jednoznačně lepší řešení.

My jsme i zde kreativnější, nemáme vše dopodrobna rozebrané, leckdy to musíme odvodit z obecných principů a ustanovení. Na druhou stranu, zejména u komentářů k novému občanskému zákoníku vidíme, že jejich výklad opravdu často končí tam, kde začíná první problém. Je dost složité německým klientům stále vysvětlovat, že máme nový zákoník a stále se moc neví, co které problematické ustanovení znamená a jak ho vyloží soudy. V Německu stále platí občanský zákoník z roku 1896. Sotva je pro ně pochopitelné, my máme už čtvrtý občanský zákoník za uplynulých sto let.

LIDOVÉ NOVINY: Nepřinesl nový občanský zákoník i uvolnění právních poměrů mezi lidmi? Mnohem méně přece lpí na formálních požadavcích.

Sice budeme ještě dlouho, možná i několik desítek let, čekat na stabilní soudní výklad některých ustanovení, je to ale přijatelná daň za to mít kultivované a „západní“ právo

STEININGER: To každopádně ano, přiblížil nás západnímu právnímu světu. Sice přibylo výkladových problémů a klesla právní jistota, ale zákon je mnohem lidštější. Podle starého zákoníku byla řada smluv absolutně neplatná kvůli formálním nedostatkům a nešlo s tím nic dělat. Nově jsou smlouvy vždy spíše platné než neplatné, což je pro advokáty mnohem příjemnější, uvolnilo nám to ruce.

Můžeme se více soustředit na obsah smlouvy než na to, zda je platná či neplatná z formálních důvodů. Sice budeme ještě dlouho, možná i několik desítek let, čekat na stabilní soudní výklad některých ustanovení, je to ale přijatelná daň za to mít kultivované a „západní“ právo.

LIDOVÉ NOVINY: S jakými typickými problémy se potýkají němečtí podnikatelé, když chtějí investovat v Česku?

STEININGER: Záleží na tom, jaký typ investice tu uskutečňují. Pokud koupí podíl na společnosti, setkají se s jednou z nejnesmyslnějších formalit, a sice s povinností apostilace listin, které mají být použity v druhé zemi. Jednoduše řečeno, pokud Němec ověří na listině v Německu svůj podpis, v Česku se k tomu nepřihlíží. Vedle ověřovací doložky totiž musí být na listině ještě takzvaná apostila, tedy speciální razítko nebo doložka, která potvrzuje, že notář, který podpis ověřil, je skutečně notářem té dané země.

České úřady jsou nesmírně přísné a je vyloučeno, aby třeba do obchodního rejstříku zapsaly údaje na základě plné moci, na které je podpis ověřený v Německu, ale chybí tam apostila

Platí to i naopak, tedy i české listiny musejí být pro účely použití v Německu apostilovány, ale tam se to většinou striktně nepožaduje. To české úřady jsou nesmírně přísné a je vyloučeno, aby třeba do obchodního rejstříku zapsaly údaje na základě plné moci, na které je podpis ověřený v Německu, ale chybí tam apostila.

LIDOVÉ NOVINY: Nakolik to dopadá na praxi?

STEININGER: Stojí to kolem 20 eur a trvá to klidně týden nebo déle, než německý soud apostilou potvrdí, že daný notář je skutečně v Německu zapsán jako notář. U nás apostilaci listin zajišťuje ministerstvo spravedlnosti. Podnikání německých investorů v Česku to doslova obtěžuje, je to úplně zbytečný krok. Je to paradoxní situace, Německo je náš největší obchodní partner, ale ze sousedních zemí pouze s Německem nemá Česko uzavřenou dohodu, která by rušila povinnost apostilovat listiny. Přestože obě země jsou v EU, a přestože takové dohody máme třeba i s Mongolskem, Vietnamem, a dokonce Severní Koreou!

Pokud si tedy ověříte podpis u severokorejského notáře, pak apostilu nepotřebujete, ale pokud to uděláte v Německu, budete muset absolvovat zdlouhavý proces získání dalšího razítka. Zůstává mi rozum stát, že česká vláda nebyla aktivnější a neiniciovala podepsání mezinárodní smlouvy s Německem, která by tuto povinnost odbourala. Naštěstí od roku 2019 budou apostily evropským nařízením odbourány, což ale nic nemění na tom, že český stát komplikuje podnikání prakticky 30 let od sametové revoluce.

LIDOVÉ NOVINY: S jakými dalšími negativy českého práva se němečtí investoři potýkají?

Německo je náš největší obchodní partner, ale ze sousedních zemí pouze s Německem nemá Česko uzavřenou dohodu, která by rušila povinnost apostilovat listiny. Přestože obě země jsou v EU a přestože takové dohody máme třeba i s Mongolskem, Vietnamem a dokonce Severní Koreou

STEININGER: Němečtí investoři často zamýšlejí v Česku něco postavit, řekněme třeba továrnu. A to se dostáváme ke kouzelné kapitole z českého práva, která se jmenuje stavební předpisy. Ty jsou nepochopitelně složité a v podstatě nefunkční, pro Němce je to vždy obrovské zklamání. Je tam nesmyslná administrativa, dlouhé lhůty a vše je tak komplikované, že se často rozhodnou postavit továrnu někde jinde. S ostatními zeměmi v regionu nesoutěžíme jen v exaktních parametrech, jako je cena práce nebo výše zdanění, ale také konkurenceschopností vlastního právního řádu. Blokujeme vlastní hospodářský růst absurdními předpisy. Český stát není schopen postavit ani páteřní dálniční síť. Nechápu to.

LIDOVÉ NOVINY: Odrazuje německé podnikatele české právní prostředí jako takové?

STEININGER: To určitě ne, to bych byl nerad, aby to takto vyznělo, jistě by ale naše právo mohlo být vstřícnější. Jsou to typické problémy od revoluce, které se stále nepodařilo vyřešit. Nikdo s tím nic nedělá a mě to jako právního praktika irituje, stále řešíme tytéž problémy. Někdy se na nás stále na „západě“ hledí jako na lidi ze středověku a občas si říkám, že na tom je – bohužel ­ kousek pravdy. Tím ale nechci říct, že některé aspekty fungování práva v Německu nejsou trochu středověk. (smích)

LIDOVÉ NOVINY: Co máte na mysli?

S ostatními zeměmi v regionu nesoutěžíme jen v exaktních parametrech, jako je cena práce nebo výše zdanění, ale také konkurenceschopností vlastního právního řádu

STEININGER: Zápis nově založené společnosti do obchodního rejstříku je v Německu často složitější a i zdlouhavější než u nás. Tady doba od sepsání notářského zápisu o založení společnosti do jejího zápisu do obchodního rejstříku záleží především na zakladatelích, respektive na tom, jak rychle jsou si schopní obstarat nezbytné podklady. Třeba založit účet v bance nebo obstarat souhlas vlastníka domu, kde bude mít nová společnost sídlo. Jakmile mají dokumenty k dispozici, může český notář zapsat společnost do obchodního rejstříku přímo sám, tedy v podstatě okamžitě.

V Německu záleží, jak rychlý je rejstříkový soud, pod který nově založená společnost bude spadat a zapsání společnosti po předložení nezbytných listin proto může trvat i několik týdnů. Málokdo také oceňuje, jak relativně dobře funguje český obchodní rejstřík s pětidenní lhůtou pro rozhodnutí. O tom si většina západních zemí může nechat jen zdát. Skvělé je i to, že český obchodní rejstřík i katastr nemovitostí jsou přístupné on-line a v zásadě zdarma.

Někdy se na nás stále na „západě“ hledí jako na lidi ze středověku a občas si říkám, že na tom je – bohužel ­ kousek pravdy. Tím ale nechci říct, že některé aspekty fungování práva v Německu nejsou trochu středověk.

V Německu nic takového neexistuje, obchodní rejstřík je zpoplatněný. A když chcete výpis z katastru, musíte k notáři nebo jet k příslušnému soudu a výpis si od něj obstarat. Výpis z katastru je navíc v Německu možné získat, jen pokud doložíte oprávněný zájem – například jako zájemce o nájem bytu, pokud byste chtěli zjistit, zda byt skutečně patří pronajímateli.

LIDOVÉ NOVINY: Je v Německu složitější založit firmu než v Česku?

STEININGER: Pro Čecha určitě. Bohužel se na nás pořád hledí jako na podezřelý národ z Východu. Velmi mě překvapilo, co je třeba absolvovat v bance. Nedávno jsem zakládal účet v české bance pro klienta z Filipín, trvalo to 25 minut.

Málokdo oceňuje, jak relativně dobře funguje český obchodní rejstřík s pětidenní lhůtou pro rozhodnutí. O tom si většina západních zemí může nechat jen zdát. Skvělé je i to, že český obchodní rejstřík i katastr nemovitostí jsou přístupné on-line a v zásadě zdarma.

Mohlo by vás zajímat

V českých médiích často rezonuje zpráva, že největší legislativní změnou roku 2024 je tzv. konsolidační balíček.[1] Není to však tak zcela…

Evropské společnosti budou muset již brzy veřejně uvádět relevantní informace týkající se udržitelnosti jejich obchodování a investování. ESG udržitelnost (neboli…

Dobrý den, asi před rokem jsem koupila prostřednictvím renomované realitní kanceláře rodinný domek i s pozemkem. Vlastnické právo k rodinnému domku bylo…

Informace pro spotřebitele

Česká advokátní komora byla pověřena Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR mimosoudním řešením spotřebitelských sporů pro oblast sporů mezi advokátem a spotřebitelem ze smluv o poskytování právních služeb ( na základě zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele).

Internetová stránka České advokátní komory je www.cak.cz